Rajlich, Reilich, Railich, Rajilic, Rejlich, Rejl, Rail, Reilly, Riley...

Brno

Město Brno je historické kulturní, akademické a obchodní město, největší metropole Moravy, druhé největší město České republiky, kde v současnosti žije kolem 400 000 obyvatel, jejichž počet sezónně zvyšuje na 80 000 vysokoškolských studentů. V 19. století se Brno stalo rakouským Manchestrem (textilní průmysl) a rovněž významným městem strojírenským, ve 20. století veletržním. V posledním čtvrtstoletí je Brno centrem českého soudnictví a nejnověji též gastronomie.

Brno v roce 1839 s mnohasetmetrovým viaduktem nové železniční trati do Vídně
Brno (na obrázku pohled od řeky Svratky s vrchem Petrovem) v roce 1839 spojovala nová železniční trať s mnohasetmetrovým viaduktem s Vídní

Brno - hradby na Petrově
Brno — na Petrově, Jan Rajlich (ml.) na hradbách

Jméno Rajlich/Reilich v Brně
■ Jedním z nejnovějších poznatků z historie Rajlichů je měšťan „Reilich ze Židenic“ (dnes městské části Brna), který ve 14. století do Brna přišel z tehdy blízkých Židenic. Tato pro rod Rajlichů velmi zajímavá informace se objevila v historii Brna-Židenic od Jiřího Švédy, která vyšla v roce 2007 (2. vyd.) péčí nakladatelství Šimon Ryšavý v Brně — je to totiž doposud historicky nejstarší známý výskyt jména vůbec.
■ Na Moravě ale nejsou od té doby známi předchůdci žádného z rodu Rajlichů, a tak i všichni Rajlichovi spjatí tak či onak dnes s Brnem sem přišli z Čech.
■ Jako první Rajlich našel své působiště v Brně Karel Rajlich (jeden ze synů mlynáře Ferdinanda Rajlicha z Rudolce), který po gymnaziálních studiích na Křemencárně v Praze a vojně se dostal počátkem 20. stol. na dráhu (železnici) do Brna a té zůstal věrný (nakonec ve funkci vrchního inspektora státních drah) až do své smrti (+1942), poslední léta bydlel na adrese Segen Gottes 103 (Zastávka). Karel Rajlich do Brna také roku 1919 na krátkou dobu vzal svoji neteř Aloisii Rajlichovou z Rudolce, která tu navštěvovala známou dívčí školu Vesna.

■  V Brně-Židenicích se však narodila manželka cukráře v Kyšperku a Žamberku Ferdinanda Rajlicha, syna mlynáře Jana Rajlicha z Červeného Hrádku a bratr 
kováře Karla V. Rajlicha — textilní dělnice a kartáčnice Marie Rajlichová-Halbrštátová (1871—1959).
■ Do okolí Brna se postupně na přelomu 19. a 20. stol. dostala i další rodina Rajlichů — tzv. svratecká větev, pocházející z východočeské Svratky a to přes Otnici, Podolí a Kobylnici — ve 2. pol. 20. stol. v Brně působili bratři František (dlouholetý ředitel Čedoku, jehož syn František hrával fotbal za Zbrojovku Brno B) a Václav Rajlichové. Dnes žije v Brně-Dvorske druhý syn Františka Zdeněk Rajlich s rodinou (synové Martin a Zdeněk).
■ Roku 1950 se do Brna přestěhoval malíř a grafik Jan Rajlich, syn kováře Karla V. Rajlicha z Dírné, a žije tu s rodinou (syn doc. Ing. arch. Jan Rajlich, grafik-designér ) dodnes, stejně jako od začátku 60. let (dnes v Brně-Komíně) jeho synovec Ing. Jaroslav Rajlich s rodinou.
■ Do Brna-Rečkovic se dostala závěrem 20. stol. také rodina Antonína Reilicha po otci původem z  Mostu; dnes rodinu tvoří jeho synové David Reilich (nyní v Kuřimi u Brna) a Tomáš Reilich se svými rodinami.

Jan Rajlich st.: Bagrování Úvozu v Kraví hoře, akvarel, 1957
Jan Rajlich st.: Bagrování Úvozu v Kraví hoře, akvarel, 1957

RajlichJaroslav_ml_Kominvzime
Jaroslav Rajlich ml.: Brno-Komín v zimě, pastel

► Statutární město Brno City of Brno


Jan Rajlich ml.: mapa Brna, 2000  
► Zde: mapa Brna v pdf (v lepším rozlišení)

Takto dopadl stadion Zbrojovky Brno pro 60 000 diváků péčí taky-kapitalistů (foto kolem r. 2010 Nikola Nováková)
Takto dopadla po r. 2000 brněnská chlouba péčí novodobých taky-kapitalistů — atleticko-fotbalový stadion Zbrojovky Brno za Lužánkami pro 60 000 diváků (za jejíž béčko v 70. letech nastupoval František Rajlich), fotila kolem r. 2010 N. Nováková ■■

 
©2011 Vision Bros