Fotoalbum 04 Photogallery No. 04
Rajlich Rallye 2005
Jako Rajlich Rallye jsme v jejím průběhu nazvali 14denní cestu o dovolené koncem srpna 2005, při které jsme po počáteční pilotní předvánoční (v roce 2004) korespondenci skoro neplánovaně objeli a vypátrali dostupné rodiny Rajlichových na trase (Brno)—Sedlčany—Rudolec—Nedrahovice—Křečovice—Nahoruby—Chlum—Týnec nad Sázavou—Svatý Jan—Kamýk—Příbram—Beroun—Louny—Dobroměřice—Chuderovec u Ústí n/L.—Nový Bor—Česká Kamenice—Reilich Berg/Zábrdí—Liberec—Letohrad—(Brno).
Byl tak učiněn velký krok k propojení generací a ztracených rodinných souvislostí. Setkání s do té doby až na jednu výjimku neznámými jmenovci byla všechna nadmíru přátelská a vstřícná a tak celkový konečný dojem a výsledek byl velmi pozitivní. Několik dnů jsme také zapátrali v archivech — v Městském muzeu v Sedlčanech, na matrice OÚ v Sedlčanech, Okresním st. archivu v Příbrami a Okresním st. archivu v Lounech. Postupně se nám začala skládat do té doby nejasná mozaika vztahů jednotlivých rodin a jejich předků...
Jediným avšak dosti závažným negativem Rajlich Rallye se stalo to, že na samý závěr cesty nám bylo vykradeno auto s notebookem, který obsahoval všechny nashromážděné dokumenty a fotografie z cesty. Na konci této fotoreportáže budete vědět více...
■■■ Alena a Jan Rajlichovi, Brno, září 2005
23. srpna 2005: Krajina u Sedlce — český Merán, do Sedlčan už jen 20 km ◄■►
Od silnice ze Sedlce do Sedlčan nás vítal už z dálky bývalý rodový mlýn v Rudolci, který jsme poprvé navštívili právě před rokem — v roce 2004 ◄■►
V Sedlčanech jsme hned při příjezdu ještě týž večer zastihli místní Rajlichovi před odjezdem na dovolenou: zleva Zdeněk Rajlich st., Zdeněk Rajlich ml., Jana Rajlichová a Jan R. ◄■►
V Sedlčanech: zleva Zdeněk Rajlich st., Zdeněk Rajlich ml., Jana Rajlichová a Alena R. ◄■►
Rodinné dokumentární foto: Obchodník s textilem Jaroslav Rajlich a jeho žena Růžena roz. Němečková v Sedlčanech (60. léta 20. stol.) ◄■►
Archivní 10 let stará fotografie domu na náměstí v Sedlčanech, ve kterém žila rodina obchodníka s textilem Jaroslava Rajlicha do 90. let 20. stol. ◄■►
A tentýž dům v roce 2005, tmavý čtverec je pamětní deska známého Jakuba Krčína z Jelčan, který na tomto místě přebýval ◄■►
A. Rajlichová na Náměstí v Sedlčanech před transparentem RALLY... , který dokreslil pojmenování naší cesty (Rallye je vlastně výraz, který má stejný základ/obsah jako irsko-galské jméno Railly, jeden z možných zdrojů jména RAJLICH) ◄■►
25. srpna: Jan R. na návštěvě u Heleny Vaněčkové roz. Rajlichové v Sedlčanech. Helena je sestra Zdenka Rajlicha st. ◄■►
Helena Vaněčková a Alena R. ◄■►
26. srpna: Nedaleko Sedlčan leží Křečovice — a zde soukromé muzeum Památník Josefa Suka, v domě bydlí nyní jeho vnuk Ing. Jan Suk ◄■►
Křečovice — tady, na hřbitově známém z filmu Vesnička má středisková, jsme hledali a našli další stopy a to nedaleko hrobu Mistrova... ◄■►
Dál nás zavedla až ochotná maminka Hrušková-Hrdinková (uprostřed) místní listonošky Novotné, zajeli jsme s ní do 8 km vzdálených Nahorub za Marií Doušovou-Rajlichovou (vlevo)... Ta se divila. ◄■►
Ještě jedno foto s Alenou... ◄■►
27. srpna: Druhý den už nás uvítala jako staré známé. V Nahorubech žije ve svém domě ještě její bratr Karel Rajlich, ale pro něho by naše návštěva byla prý moc překvapivá... Takže někdy příště. ◄■►
To je Březinův mlýn (Březina) nedaleko Nahorub, kde od počátků 20. stol. žil mlynář Antonín Rajlich, dědeček Marie Doušové... ◄■►
27. srpen: Chlum (10 km od Sedlčan) je další místo, kde podle vyprávění při dosavadních setkáních žili Rajlichovi. Na hřbitově u kostela uprostřed obce jsme hrob rodiny Rajlichových a Josefy Rezníčkové nalezli (černý pomník u zdi uprostřed), ale... ◄■►
...to nebylo vše: hostinec U Rajlichů tu ještě pamatují — byl ale zbourán a na jeho místě je polozpustlá nedokončená hrubá stavba z 90. let (vpravo), zdi hostince pamatovaly i SS komando, které v prostoru za ním střílelo odsouzené esesáky v době, kdy tato oblast byla vysídlena a stala se cvičištěm SS (1943—1945) ◄■►
Pohled na Chlum od keltského hradiště Hrazany (vpravo za obzorem jsou někde Sedlčany) ◄■►
Nádherná románská rotunda nás v pozdní odpoledne vítala v Týnci nad Sázavou.... ◄■►
...naším cílem zde bylo najít stopy po zemřelé rodině Františka Rajlicha — a to se nám alepon takto podařilo na nedalekém hřbitově, o hrob se někdo stará, kdo, to nevíme... ◄■►
28. srpen (neděle): Obec Sv. Jan bylo další místo v okolí Sedlčan vzpomínané jako místo, ke žili Rajlichovi, ale na místním hřbitově už žádná stopa... i když: rodina Zemánkova! (Zemánková byla provdaná dcera mlynáře Ferdinanda Rajlicha z Rudolce, jak se tu poprvé za pár minut dovídáme) ◄■►
Náhodné setkání s rodinou Benešových z Prahy před budovou s šedým štítem — domem Zemánkových — mnohé objasnilo: pradědeček paní Benešové byl mlynář Ferdinand Rajlich z Rudolce — další hostinec U Rajlichů byl právě zde ve Sv. Janu, za rohem... ◄■►
Opět po roce v Kamýku, pohled na nejstaší část městečka od převozu z druhého břehu Vltavy ◄■►
Na této straně Kamýku dům čp. 22, kde je vorařský hostinec U Krůtů ◄■►
Tento dům byl ještě začátkem 19. století jeden z rajlichovských domů v Kamýku, jak později zjišťujeme. Dnes je ale zrovna velmi populární díky médiím, neb ta před pár dny široce probírala to, jak sem chodí od Vltavy pěšky kachna na jídlo... ◄■►
A na „Kamýcké“ straně řeky dům čp. 31 s restaurací Bílá růže (přímo naproti hlavnímu rodovému domu Rajlichů čp. 4) a s uličkou k Vltavě ◄■►
Z matrik už víme, že i dům čp. 40 býval domem Rajlichových v 17. až 19. stol. ◄■►
29. 8.: Po pěti dnech v Sedlčanech jsme vyrazili do Berouna. Výhled ze straobylého Tetína již na dohled od Berouna je úžasný. ◄■►
A večer jsme v Berouně s Jaroslavem Rajlichem, bratrancem sedlčanského Zdenka, vypili dvě láhve: francouzské Chardoney a australský Cabernet... Známe ho již ze Sjezdu v Černovicích 2000 (viz) ◄■►
30. 8.: Cesta nás vedla dále mj. přes hrad Kokořín... ◄■►
Poprvé v životě také v Lounech a poprvé na návštěvě rodiny Dalimila Rajlicha, která nás také ubytovává ◄■►
Zprava Dalimilové Rajlichové, Marie a Alena R. ◄■►
31. 8.: Celá středa v Lounech a okolí, též na střeše děkanského chrámu, který postavil Benedikt Rejt. Je odtud široký výhled do okolí i na náměstí... Přes den jsme mj. zjišťovali kontakty na další lounské Rajlichy... ◄■►
1. 9.: V 6.45 ráno před odjezdem jen krátké setkání s Jiřím Rajlichem ml. (vpravo) u brány lounského LOSTRu ◄■►
Poté rovněž krátké setkání v Dobroměřicích u Loun s jeho otcem Jiřím (vlevo), nemá moc času, neb za chvíli vede vnučku Hanu poprvé do školy v Lounech, do 1. třídy ◄■►
Odjíždíme do Nového Boru!!! Přes Peruc, kde navštěvujeme Muzeum české vesnice, odkud pochází toto kovářské vybavení ◄■►
A také přes hrad Házmburk, odkud je za žhavého poledne rozhled na celé České středohoří v oparu ◄■►
A také přes Chuderovec u Ústí nad Labem, kde se setkáváme s rodinou Boženy Rajlichové (vpravo). Vlevo její dcera Adéla, která se pozítří vdává, takže bude Seifertová ◄■►
Ještě večer jsme navštívili rodinu Rajlichových v Novém Boru v domečku u hřbitova: zprava Věra, dcera Ilonka, Miroslav (a Jan R.) ◄■►
2. 9.: Ráno v Novém Boru ◄■ ►
Navštívili jsme i rodiče Miroslava: Jaroslava a Věru Rajlichovi◄■►
Ještě jednou Jaroslav a Věra Rajlichovi (starší) ◄■►
Dědeček Jaroslav nám ukazuje své království ◄■►
Poznámka: při odjezdu z Nového Boru v pravé poledne nám bylo, jak už bylo uvedeno úvodem, vykradeno auto i s notebookem... Při příjezdu do Liberce, to jest asi za 4 hodiny po krádeži, volá nám na mobil (!) policie Česká Kamenice, že hlídka našla kufřík s našimi listinami v tamním rybníku (o tom, že jsme krádež hlásili na policii v sousedním Novém Boru nic nevědí)...
3. 9. jsme se ráno rozhodli vrátit se z Liberce přes Nový Bor zpět do České Kamenice — zde je inkriminovaný rybník, od policie jsme obdrželi vodou nasáklý kufřík s mokrými rajlichovskými xerokopiemi, našel jej tu Pepík Jejkč, ale notebook i další věci samozřejmě zmizely ◄■►
V České Kamenici je krásná barokní poutní kaple Narození Panny Marie ◄■►
Dál už jsme jeli na plánovaný vrchol naší Ralley, a to doslova, na Reilich Berg (Zábrdský kopec), zde pohled přímo ze středu obce Zábrdí ◄■►
Křížek cestou vzhůru na Reilich Berg ◄■►
Je na něm deska se jménem Helena Rainlich ◄■►
Zábrdský kopec (Reilich Berg) nás okouzlil, dalekými výhledy na všechny strany (zde směrem na Ralsko a Trosky) i čímsi tajemným přímo na vrcholu... ◄■►
Zábrdský kopec (Reilich Berg) ◄■►
Zde pohled směrem na Ještěd ◄■►
A ještě jedno překvapení nás čekalo: při odjezdu ze Zábrdí, mě něco „popadlo“ a najednou jsem zabrzdil a zastavil u paní jdoucí po cestě. Šlo o paní Weinzetlovou z Prahy, která „náhodou“ se zajímá o historii Zábrdí, a mj. nám ukázala i tuto mapku německých obyvatel v roce 1945... ◄■►
V Liberci jsme pak přes noc sušili obsah kufříku... ◄■►
4. 9. (neděle): Cestou domů do Brna jsme ještě zašli na hřbitov v Letohradu, do roku 1950 Kyšperku, místu, kde snad žil ztracený bratr dědy Karla Ferdinand Rajlich, a tady jsme objevili tento zrušený náhrobek Marie Rajlichové (později bylo potvrzeno, že byla jeho ženou a i ztraceného Ferdinada jsme postupem dalších 3 let „dohledali“, ale to je již jiná historie) ◄■■
Epilog Rajlich Ralley:
Hned v pondělí 5. 9. dopoledne telefonuje nám do Brna na naši pevnou linku (!) zastavář z Děčína a hodinu po něm policie Děčín, že je tam náš notebook, jestli není kradený... (O tom, že jsme krádež hlásili na policii v Novém Boru, také nic nevědí.) Tak si prý pro něj máme přijet. Teprve po více telefonátech souhlasí s dodáním na policii do Nového Boru, kde by jej mohli vyzvednout známí, a teprve až se obě úřadovny policie domluví, tak je prý možné nám notebook dopravit policejní kurýrní poštou do Brna... Přišel sice až asi za měsíc, ale zato přímo na policejní služebnu za rohem našeho bydliště. Všechna data v počítači zůstala a díky tomu byly zachovány nejen tyto a mnohé další fotografie, ale i řada nafocených dokumentů u všech rodin Rajlichových i v navštívených archivech. Zajímavé náhody?
■■■ Rajlich Rallye 2005 fotografovali Jan Rajlich ml. a Alena Rajlichová
