Kamýk nad Vltavou
Kamýk nad Vltavou, cca 1900 / dobová pohlednice z archivu Městského muzea v Sedlčanech ◄■ ►
Kamýk nad Vltavou s novým mostem, 2005 ◄■ ►
Kamýk je starobylá obec na březích Vltavy. Kamýcký kraj je vzpomínaný už v Kosmově kronice (podle domněnky Čenka Habarta jde o Kamýk). Jméno vzniklo od slova „kam“ (kámen), kamýk znamenalo skálu vyčnívající z vody.
Hrad Kamýk (Vrškamýk) je zaznamenán písemně v roce 1186, kdy zde vydal darovací listinu světelskému klášteru český kníže Bedřich.
Ve středověku byl Kamýk královské městečko a manství, roku 1227 získal Kamýk např. právo vodního mýta. Roku 1623 koupila Kamýk Polyxena z Lobkovic a připojila jej k vysokochlumeckému panství. Obec několikrát poničil požár (1650, 1775) a obyvatele decimovala cholera (1680, 1866). Na levém břehu leží jádro obce s kostelem a radnicí, protilehlý břeh byl spojený mostem od r. 1889. Po roce 1999 byl most zrekonstruován do nové podoby.
Dnes tu žije kolem 800 obyvatel.
Kamýk — první ověřené domovské místo Rajlichových v Čechách
Při sčítání lidí a majetku po 30leté válce se zde 1654 poprvé objevuje jméno Jiřík Rejlich, pláten barvíř – zakladatel většiny současných rodů Rajlichů/Reilichů v Čechách – tedy dírenské větve (rod Karla Vojtěcha Rajlicha), sedlčanské větve (rod Františka Rajlicha) i rudolecké větve Rajlichových (rod Ferdinanda Rajlicha). I čáslavská větev rodu (rod Karla Rajlicha) a lounská větev pocházejí z Kamýka.
Rajlichovi v Kamýku byli často rychtáři a povoláním barvíři, hrnčíři, pekaři a hospodští. Zápis z roku 1756 potvrzuje zvoníky na farním kostele Nanebevzetí P. Marie, mj. Antonín Rajlich a také malý Jan Rajlich pro „malý zvoneček“.
Rajlichovi zde tvořili koncem 18. stol. už několik nezávislých rodin, obývali 9 domů a vlastnili v Kamýku řadu parcel. Dům čp. 4 (ve kterém byla stále až do druhé půlky 20. stol. pekárna, ) byl hlavním rodovým domem až do poloviny 19. stol., kdy z nejasných důvodů naši Rajlichovi (pekař František Rajlich s rodinou) Kamýk opustili.
Ve 2. pol. 19. stol. už není zapsán jako majitel pozemků žádný Rajlich – a i všichni ostatní Rajlichové z Kamýka do konce století postupně zmizeli.
Písen Mariánskou rychtáře Vácslava Reylicha z r. 1708 otiskl z Kamýckého archivu Blahověst 25. 1. 1868◄■ ►
Výše uvedený zápis o kamýckých zvonících Rajlichových v roce 1756 se objevuje i v opisu v kronice „Liber memorabilium 1835—1934“, na stránce vlevo dole (Státní okresní archiv Příbram) ◄■ ►
Kamýk, obchod Jednota a za ním dům čp. 4, zátopy v roce 2002 (foto převzaté z webu obce) ◄■ ►
"Rodový" dům Rajlichů Kamýk čp. 4 (= oba domy s novou střechou vlevo včetně dvora), na domě je vidět v púli oken linie zatopení při povodni v roce 2002, v pozadí kostel, 2004 ◄■ ►
Jan Rajlich st. (nar. 1920) poprvé v místech, kde se 14. 2. 1834 narodil jeho praděd Jan Rajlich / čp. 4 mají oba domy zleva / foto z r. 2004 ◄■ ►
Stránka s popisem obyvatel tohoto domu čp. 4 od poloviny 19. stol. (kniha je uložena ve Státním okresním archivu v Příbrami) — to byli Rajlichovi odstěhováni již do Rudolce ◄■ ►
