Praha

Prahu — hlavní město Česka — netřeba představovat....

Rajlichovi/Reilichovi a Praha
• Pokud lze dohledat, tak se Rajlichovi dostávali do Prahy  ne dříve než v 18. století, ale zejména v průběhu 19. a 20. století. To jednak jako dělnící (viz různé archivní materiály z Kamýku n. Vltavou a Sedlčan, novinová oznámení, policejní přihlášky v Praze apod.), jednak také na studie (např. Karel Rajlich z Rudolce studoval v Praze koncem 19. stol. průmyslovku tzv. „Křemencárnu“)...
• Například v pražských policejních přihláškách vedených od poloviny 19. stol. až do konce monarchie je zapsáno více než 10 rodin Rajlichových (manželských párů  s cca 10 dětmi) a také ca 10 rodin žen, rozených Rajlichových, do Prahy přivdaných... Přibližně polovina z těchto rodin přišla do Prahy z Buše (u Slap), Nového a Starého Knína a Kamýku (vše okres Příbram), ostatní se narodili již v Praze.
• Kolem roku 1905 přišel do Prahy-Podolí z Buše dělník Stanislav Reilich s manželkou Marií roz. Marešovou a dětmi (pradědeček historika Jiřího Rajlicha, jehož otec Jaroslav s bratrem Vladimírem se již v Praze synu Stanislava Jaroslavovi Rajlichovi st. a jeho ženě Boženě Rajlichové roz. Štěpánkové narodili ve 30. letech). Jaroslav Rajlich ml. se oženil se Zdenkou roz. Houfovou v 60. letech  (oba již nežijí).
• Do Prahy odešel také kolem roku 1915 ze Sedlčan Vilém Rajlich, který tu působil jako úředník, oženil se s Boženou Jirsovou, a narodily se jim zde dcery Božena Rajlichová (Benáčanová) a Věra Rajlichová (Kedlesová).
• Z „Čáslavské větve“ rodu Rajlichů v 1. pol. 20. stol. přišly do  Prahy a v Praze žily 3 sestry: Marie Rajlichová Šturmová (vzala si  v 30. letech v Praze Jaroslava Šturmu), Libuše Rajlichová Jelínková a Alena Rajlichová (řidička). 
• Ve 20. stol. mnozí příslušníci rodů Rajlichů v Praze studovali (JUDr. Václav Rajlich z Dírné, i jeho 4 děti, synové prof. RNDr. Václav Rajlich, RNDr. Petr Rajlich — oba narozeni v Praze, Ing. Marie Rajlichová Procházková, RNDr. ThLic. Jan Rajlich OP — oba z Tábora, dále akad. sochař Tomáš Rajlich z Jankova, Mgr. Alena Řeháková Rajlichová z Litomyšle/Brna ad.)  nebo zde sloužili na vojně (doc. Ing. arch. Jan Rajlich z Vyškova/Brna, 1974/5) atd.
• V Praze působil také např. malíř Antonín Rajlich (cca 50.—70. léta 20. stol.), o něm však chybí bližší informace, v žádném vydaném slovníku výtvarných umělců uveden není, stejně tak jako zatím chybí i o několika dalších rodinách Rajlichových/Reilichových, alespon podle nedávných telefonních seznamů  v Praze dodnes žijících (Jan Reilich, Bohumil Reilich, Jiří Railich, Miroslav Reilich, Pavel Rajlich...).
• Vedle jmenovaných dosud „neznámých“  koncem 20. stol. v Praze  na stálo zakotvily dvě dnes veřejně známé rodiny Rajlichových:
• Již výše zmíněný vojenský historik PhDr. Jiří Rajlich s manželkou rozhlasovou redaktorkou Mgr. Evou  Rajlichovou roz. Kalivodovou a dcerou Amálií (ti se v Praze narodili i zde studovali), jeho sestra Ivana Rajlichová se synem Vojtěchem Rajlichem i další, nevlastní, sestra Jiřího z prvního manželství jeho otce Jaroslava ml., Věra Rajlichová Kratochvílová Plunderová nyní Hudiová. 
• Druhá rodina — geolog RNDr. Petr Rajlich (mj. autor teorie Českého kráteru) s ženou Janou Rajlichovou roz. Kortanovou a dcerou Magdalénou žije v Praze-Stodůlkách. V Praze také působí Petrova první manželka MUDr. Jitka Rajlichová roz. Kotoučová. 
• V roce 2010 se do Prahy  zpět přestěhoval po 40letém působení v Holandsku také již výše zmíněný výtvarník Tomáš Rajlich s manželkou Jitkou roz Hanušovou (pražskou rodačkou — v Praze se v 60. letech brali, ale v roce 1969 emigrovali). Tomášovi uspořádala Národní galerie v Praze samostatnou výstavu konceptuální malby v roce 2010.
• Až budou známé další vazby či zajímavosti o pražských Rajlichových z historie i současnosti článek bude doplněn.

► Praha City of Prague

Jan Rajlich st.: Zimní Praha ze Strahova, 1953, olej / Jeden z obrazů, které vznikly za autorova takřka 2letého působení na Strahově jako hlavního grafika při zřizování Památníku národního písemnictví  

Holič Jan Raylich z Nového Města  čp. 416 přispěl na „zlatou kapličku“ svojí denní diškrecí 25 krejcarů (Národní listy 1865)