Sedlčany

Město Sedlčany. Území v půvabné krajině na soutoku Sedleckého potoka a Mastníka bylo osídleno od pravěku. První písemná zmínka z r. 1294 uvádí Sedlčany jako významné trhové místo pánů z Hradce, v r. 1348 jsou již připomínány jako město. R. 1352 byly prodány pánům z Růže, r. 1580 se stal novým majitelem města rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan (jeho pamětní deska je umístěna na domě na Hlavním náměstí č. 36, který patřil mezi 1. a 2. sv. válkou a poté až do 90. let rodině Jaroslava Rajlicha) , od 1601 Lobkovicové.
Za 30leté války v l. 1643 a 1645 obsadili Sedlčany Švédi, v l. 1648 a také 1680 tu byly velké požáry. V r. 1943 byla oblast Sedlčan s okolím německými okupanty vysídlena pro cvičiště SS.
Okresní město Sedlčany má dnes 8 000 obyvatel a důležité instituce jako Městské muzeum, Městská knihovna, Kulturní dům J. Suka, Základní umělecká škola, gymnázium atd. Známé jsou podniky Kovodružstvo Sedlčany, mlékárna (sýrárna), Hamiro, dřevařské závody a STROS.

Pohlednice Sedlčan po roce 1903 s kostelem sv. Martina, z archivu Městského muzea v Sedlčanech 


Fotografie z archivu rodiny Rajlichovy (Dírenská větev): slavnost před kostelem sv. Martina v Sedlčanech (květná neděle?); na tyči vprostřed a stuze s textem se dá přečíst jméno Aloisia Gaertnerová — tedy známá mlynářská rodina sedlčanská, neviditelnou šipkou označený chlapec by měl být Rajlich (je to druhý chlapec se šerpou zprava v první řadě), pokud by to byl Karel Vojtěch Rajlich tak mu je asi do deseti let a to by znamenalo, že fotografie je zpřed roku 1890..., podle stylu oblečení a orlovské ústroje však jde o 20. léta 20. stol. a tedy asi o některého z jeho synů; pět mužů úplně vpravo vzadu v kloboucích by mohlo být skupinkou potomků mlynářů Rajlichů za Sedlčan, Červeného Hrádku a Rudolce (fotografoval ateliér Spálenka Benešov)


Hotel U českého lva na náměstí v Sedlčanech patřil rodině Šípkových (Emanuela Šípková se stala ženou Jaroslava Rajlicha ml.), pohlednice z 20. let 20. století z archivu Jaroslava Rajlicha, Beroun

Náměstí v Sedlčanech s radnicí v r. 1925 (z pohlednice, nakl. J. Malý)

Rajlichovi v Sedlčanech. Do Sedlčan se z mlýna v Rudolci přestěhoval v 60. letech 19. stol. František Rajlich ml. (krupař). Jeho syn Ferdinand, povoláním krejčí (a bratranec Karla Vojtěcha Rajlicha), tu založil „sedlčanskou větev“ Rajlichových – v Sedlčanech byl nejznámější jeden z jeho tří synů – Jaroslav – obchodník s textilem na Hlavním náměstí č. 36 (zemřel r. 1976). Jeho pokračovatelem byl syn Jaroslav (zemřel r. 1995), další syn Zdeněk s rodinou a dcera Helena žijí v Sedlčanech dodnes. Druhý syn Ferdinanda Vilém se stal úředníkem v Praze, třetí syn  Josef, jenž působil v Sedlčanech jako hodinář (zemřel r. 1955),  měl jediného potomka Jiřího (George), který po službě v americké armádě zůstal v 50. letech v USA a jedna z jeho dcer — Jana Rajlich Gorum — se stala na přelomu 80. a 90. let známou modelkou v Los Angeles.


Rajlichovi na náměstí v Sedlčanech při Rajlichs' Reunion 2006

► Město Sedlčany City of Sedlcany

Červený Hrádek / Kosova Hora

Obec Červený Hrádek, dnes součást Sedlčan, patřívala administrativně dříve do blízkého městečka Kosova Hora. Je pojmenována podle tvrze připomínané již ve 13. století, později zámku, od 16. stol. červeně zbarveného.
Od roku 1818 zámek drží rod Mladotů ze Solopysk. Jeho přestavbu na přelomu 19. a 20. stol. navrhl později významný architekt Jan Kotěra.

Zámek Červený Hrádek před přestavbou, 1890, fotografie z archivu Městského muzea v Sedlčanech

Poblíž zámku na potoce Mastníku tu je mlýn, který roku 1854 byl přebudován a 1865 přestavěn na páru. V současnosti je komplex mlýna částečně zrekonstruován (prádelna aj.), ale hlavní budova je z větší části pustá.
Z Červeného Hrádku jsou to asi 2 km do Kosovy Hory, ale také asi jenom 4 km do Rudolce.

 
Záhlaví účtu se zobrazením mlýna v Červeném Hrádku, 2. pol. 19. stol., z archivu Městského muzea v Sedlčanech

Mlýn v Červeném Hrádku, 2004

Z detailu fasády mlýna v Červeném Hrádku je patrné, že poslední jeho úprava proběhla v roce 1938

Sem jako „mlynářský“ byl přijat v roce 1865 po 11leté vojenské službě v c. k. pluku pekařském Jan Rajlich z Rudolce (syn Františka Rajlicha z Kamýka, později Rudolce). Jan se tu podruhé oženil - s Antonií Kottkovou - a žil u tchána, kováře Josefa Kottka v Červeném Hrádku č. 3. Narodili se jim tu dva synové Ferdinand František a Karel Vojtěch, kteří se ale brzy stali sirotky a staral se o ně strýc František Kottek, rovněž kovář. Oba chodili do německé obecné školy do Kosovy Hory. Ferdinand odešel jako cukrář do Kyšperku a Karel se vyučil kovářem a vydal se na 10letý vandr (o kterém podává svědectví kniha Na vandru viz záložka Knihy /Books), v roce 1907 na krátko zakotvil ve Šternově a poté definitivně v Dírné.

 
Pohlednice poslaná Karlu V. Rajlichovi na adresu jeho strýce Františka Kottka do Červeného Hrádku švagrovou Marií Rajlichovou z Kyšperka, 1901
(►viz též textová strana)

► Z exkurze do mlýna (přepis výnatku o Červeném Hrádku ze sedlčanských Rolnických novin, 1896)  From the excursion to the Cerveny Hradek mill,1896 
► Obec Kosova Hora