Tomas Rajlich

Tomáš Rajlich čtyřiasedmdesátiletý, 6. březen 2014

Tomáš Rajlich se narodil 5. 3. 1940 v Jankově u Votic jako druhý syn učitele a malíře Jaroslava Rajlicha („dírenská větev“) a Marie Rajlichové. Po výtvarných studiích v Praze (sochařský ateliér AVU, profesoři J. Lauda, K. Pokorný a K. Hladík) a sňatku (1963) s Jitkou roz. Hanušovou emigroval v roce 1969 do Nizozemska. Většinu života prožil v Haagu, kde se stal po nelehkém začátku záhy mezinárodně uznávaným umělcem — konceptuálním malířem (s ateliérem také v Paříži a letním sídlem v severoitalské Veroně) — více viz podrobná oficiální biografie níže. V Haagu se Tomášovi a Jitce narodila dcera Claudia Rajlich (1977), která po studiích dějin umění v Paříži působí ve Švýcarsku. Návrat Tomáše a Jitky Rajlichových zpět do Prahy předznamenala v roce 2008/09 výstava Tomášovy současné tvorby (monochromy) uspořádaná Národní galerií v Praze ve Veletržním paláci.

Jaroslav Rajlich st.: Synové, mladší Toma a starší Jaroušek, olej, cca 1947

Tomáš s bratrem a s otcem na zahradě v Dírné, kolem 1950

Tomáš se strýcem a tetou, Janem a Boženou Rajlichovými, v Dírné 1964, foto Jan Rajlich ml.

Český překlad biografie z oficiální webové stránky Tomáše Rajlicha:
http://www.rajlich.eu/biography.html
Tomáš Rajlich (1940) se těšil uměleckému vzdělání v Praze na Uměleckoprůmyslové škole a na Akademii výtvarných umění. Školil se na sochaře a brzy se rozhodl pro práci v geometrickém duchu. V roce 1966 spoluzaložil Klub konkretistů (ekvivalent Nul or Zero), který získal národní věhlas. O pár let později jeho dílo objevil mezinárodní umělecký svět na skupinové výstavě Sculpture Tchécoslovaque v Musée Rodin.
V roce 1969 se Rajlich kvůli sovětské okupaci rozhodl utéci z vlasti a usadil se v Nizozemí. Byl jmenován profesorem na Vrije Academie a zjistil, že je povolán stát se malířem. Zastupován byl galeriemi Art & Project Amsterdam a Yvon Lambert Paříž a netrvalo dlouho a jeho práce byla oceněna v mezinárodním měřítku a Rajlich byl pozván k účasti na přelomových výstavách jako Elementaire Vormen (1975), Fracture du Monochrome aujourd’hui en Europe (1978), Bilder ohne Bilder (1978) a nejvýznamnější Fundamental Painting (1975) v Stedelijk Museum Amsterdam.
Jak tato výstava poukázala, Rajlichova plátna ukazují pokračující zájem o „podstatu“ malby, a to na rozdíl od současných prací amerických minimalistických malířů. Jeho ranná díla se vyznačují industriálním vhledem a modulární kvalitou — jejich znakem je rastr, zatímco Rajlichova vyspělá díla ukazují komplexnější proceduru ke klíčové myšlence, že obraz je sebereflektující subjekt . Jeho poslední monochromy prozkoumávají kombinaci neosobní, gestické a tvořivé síly světla, jsou variovány v intenzitě, jasu a pastozitě, a při tom všem jednoznačně zůstává faktický obraz. Umělcova citlivost vychází z jemné modulace barvy na plátně, ale důraz je kladen na barvu a tvořivé síly světla, které věčně mění namalovanou plochu. Je to prolnutí těchto pláten s vlastním životem, který nikdy nepřestává bavit citlivost diváka. Jsou to malby, které lze stále hodnotit jako malby.
Rajlichovu první retrospektivní výstavu v roce 1993 nabídl Palazzo Martinengo, Brescia. Jeho adoptivní země Nizozemsko udělila Rajlichovi prestižní Ouborg cenu za jeho celoživotní úsilí v roce 1994, při kteréž příležitosti Haags Gemeentemuseum hostilo druhou retrospektivní výstavu, a o deset let později v roce 2005 muzeum ukázalo retrospektivu z umělcových děl na papíře na počest jeho 65. narozenin. V jeho rodné České republice Dům umění města Brna představil retrospektivu v roce 1998 .
Rajlichova díla jsou součástí mnoha respektovaných veřejných sbírek po celém světě, pravidelně získává zakázky na tvorbu monumentálních obrazů, například vytvořil šest velkých pláten pro konferenční místnosti Raad van State v Haagu a v nedávné době šest metrů vysoké plátno a rytou skleněnou stěnu pro velvyslanectvím Nizozemska v Ghaně. V letech 1999 až 2002 byl Rajlich umělcem v rezidenci Centra Georges Pompidou v Paříži. Žije a pracuje v Praze v České republice a poblíž italské Verony.

Biography / from Tomas Rajlich official web page:
http://www.rajlich.eu/biography.html
Tomas Rajlich (1940) enjoyed an arts education in Prague, at the School of Decorative Arts and the Academy of Fine Arts. He trained as a sculptor and soon opted for working in the geometric vein. In 1966 he co-founded the Klub Konkretistů – the Czech equivalent of Nul or Zéro –, which acquired him national fame. A couple of years later the international art world discovered his work at the Musée Rodin in the group show Sculpture Tchécoslovaque.
In 1969 Rajlich decided to flee his homeland due to the Soviet Occupation and settled in the Netherlands. He was named professor at the Vrije Academie and found his vocation to become a painter. Represented by the galleries Art & Project, Amsterdam, and Yvon Lambert, Paris, before long his work was appreciated on an international scale and Rajlich was invited to participate in ground-breaking exhibitions like Elementaire Vormen (1975), Fracture du Monochrome aujourd’hui en Europe (1978), Bilder ohne Bilder (1978) and, most importantly, Fundamental Painting (1975) at the Stedelijk Museum Amsterdam.
As this exhibition pointed out, Rajlich’s canvases show an ongoing concern with the “fundamental” in painting, not unlike contemporary work by the American Minimal painters. His early works are characterized by an industrial outlook and a modular quality - their trademark is the grid -, while Rajlich’s mature works show a more complex treatment of the key idea that painting is a self-reflective entity. His recent monochromes explore the combination of the impersonal, the gestural and the creative force of light; they are variations on the intensity, luminosity and facture of the paint, all while clearly remaining a factual painting. The artist’s sensibility emanates from the subtle modulation of the paint on the canvas, yet the emphasis is on color and the creative force of light that eternally changes the painted surface. It imbues these canvases with a life of their own, which never ceases to tickle the sensibility of the viewer. They are paintings continuously reviewing painting.
Rajlich’s first retrospective show was presented by the Palazzo Martinengo, Brescia, in 1993. His adoptive nation, the Netherlands, awarded Rajlich the prestigious Ouborg Award for his lifetime endeavors in 1994, at which occasion the Haags Gemeentemuseum hosted a second retrospective exhibition; and a decade later in 2005, in honor of his 65th birthday, the museum showed a retrospective of the artist’s works on paper. In his native Czech Republic, the Dům umění města Brna featured a retrospective in 1998.
Rajlich works are part of numerous respected public collections worldwide and he regularly receives commissions to execute monumental paintings; for example, Rajlich has created six large-scale canvases for the conference room of the Raad van State in The Hague and, recently, a six meters high canvas and an engraved glass wall for the Embassy of the Netherlands in Ghana. From 1999 to 2002 Rajlich was an artist in residence at the Centre Georges Pompidou in Paris. He lives and works in Prague, Czech Republic, and near Verona, Italy.

Tomáš a Jitka Rajlichovi při setkání se strýcem a tetou, Janem a Boženou Rajlichovými, v Haagu, podzim 1969

Tomas Rajlich v Jiří Švestka Gallery, Praha 2003
Výstava Tomáše Rajlicha v Praze 2003, foto Jiří Švestka Gallery

Tomas Rajlich ve svém ateliéru v Haagu v roce 2007, fotografoval Jan Rajlich ml.

Bratranci Tomáš a Jan Rajlichovi (Praha, 2014)

Tomáš ve svém holešovickém atelieru